INFORMACE O POJETÍ, STRUKTUŘE A OBSAHU CVIČENÍ

Níže v textu a na dalších záložkách těchto stránek (hlavní stránka/texty a odkazy/různé/názory_postřehy_glossy/novinky),  získáte podrobnější informace o pojetí našeho přístupu, cílech a metodách cvičení, rámcové struktuře/obsahu lekcí, kvalifikaci učitele pro výuku praktické sebeobrany a dále o hlubším/širším kontextu pojetí Go Ju Te Do :

Go Ju Te Do je pojetí a metoda výcviku, jejímž cílem je rozvíjet a udržovat bojový/sebeobranný potenciál člověka bez rozdílu věku, pohlaví a tělesných dispozic a přitom příznivě působit na duševní a fyzické zdraví.

Nejedná se o soutěžně-sportovní aktivitu a neposkytuje tedy rozměr a možnost seberealizace v soupeření, či sportovním soutěžení.

Naše pojetí (přestože je v jiných ohledech moderní a otevřené), je v tomto ohledu spíše tradiční, protože pro nás znamená cestu komplexního rozvoje osobnosti prostřednicvím pravidelného cvičení "cesty tvrdo-měkkých rukou". 

Terminologie a částečně i metodika Go Ju Te Do je založena na půdorysu GOJU - RYU KARATE, tedy "tvrdo-měkkého stylu" KARATE s  kořeny čínských školách realistické sebeobrany (Wu Shu, Chuan Fa) zaměřených na boj na velmi krátkou vzdálenost s využitím spíše vyšších/mobilních postojů, kroků a nízkých kopů a dále úderů nejen pěstmi a dlaněmi, ale i lokty a boje v klinči.

Přístup Go Ju Te je moderní a otevřený, zdůrazňuje při nevyhnutelné konfrontaci jednoduchost, zdravou/přiměřenou agresivitu (namísto nezdravé pasivity), okamžité převzetí iniciativy, intuitivní reakce, mentální flexibilitu s "plynulým tokem" technik až do získání zřetelné převahy nad protivníkem.

Oproti tradičnímu GOJU RYU  pojetí Go Ju Te Do obsahuje řadu modifikací, zjednodušení i doplnění/obohacení, za účelem efektivity v realistické sebeobraně (STREET FIGHT).

V Go Ju Te Do se inspirujeme vhodnými funkčními principy, didaktickými postupy a technikami ze všech dostupných systémů sebeobrany a bojových umění včetně: KRAV MAGA, WING CHUN/WING TSUN/WING TZUN, JIU JITSU, BOX, MUAI THAI, JUDO atd. a vhodným způsobem je integrujeme do našeho pojetí a lekcí.

Nechybí zde ani významný morálně-etický rozměr přístupu k protivníkovi. Aspekt "DO" je v japonských bojových uměních projevem vlivu ZEN - budhistické tradice, která je součásti tradice Mahájánového budhismu (neboli budhismu "velkého vozu/velké cesty"), kde rozvoj soucitu společně s rozvojem moudrosti na cestě k vlastní realizaci pro dobro ostatních, neodmyslitelně obsahuje respekt a nenásilí ke všem bytostem. V tomto kontextu je použití fyzické síly a bojového umění možné a někdy i správné a nutné, ovšem pouze pokud je to nevyhnutelné, pokud se tím brání většímu zlu/újmě, musí být zároveň přiměřené situaci a pokud možno ne na základě negativních emocí hněvu, nenávisti, pomsty apod..

Protože jsou  v přístupu Go Ju Te Do cíle komplexní, jsou koncipovány jako velmi komplexní i jeho lekce. Jde o to, zajistit rozvoj a udržování všech důležitých duševních, fyzických a motorických aspektů nezbytných pro připravenost na násilnou fyzickou konfrontaci až do pokročilého věku praktikujících, s pozitvním vlivem na zdraví a fyzickou kondici praktikujících.

Nejedná se tedy o systém, který je funkční jen pro mladé, zdravé lidi zaměřené na extrémní fyzické výkony, několik jednoduchých funkčních technik ( spojený s častým a intenzivním sparingem), protože tento přístup (ač je často bojově efektivní) je dlouhodobě neudržitelný a pro řadu situací nefunkční.

V přístupu Go Ju Te Do se šetrným způsobem a správně např. nejprve zahřívá tělo, poté se kvalitně protáhne, cvičí se jak techniky, které fungují a jsou velice efektivní pro jedince v plné síle, tak techniky, které fungují i lidem subtilnějších tělesných konstitucí, lidem kteří jsou např. zrovna nemocní nebo zesláblí, včetně lidí, kteří jsou již v pokročilejším věku a jejich fyzické možnosti jsou nevratně omezené.

V Go Ju Te Do je práce s partnerem a/nebo učitelem ve dvojicích nejdůležitější částí společných lekcí, protože si dobře uvědomujeme, že řadu technik a cvičení můžeme cvičit i sami mimo společné lekce.

Možnost cvičit právě společně s partnerem, natož s technicky pokročilejším partnerem, nebo přímo s kvalifikovaným učitelem je vzácné, protože se jedná o chvíle, kdy máme možnost správnější provedení různých interakcí přímo a bezprostředně na sobě pocítit. Dále si uvědomujeme, že pro žádoucí rozvoj určitých schopností (zejména pak tzv. taktilních reflexů) je pravidelná práce s partnerem, pokročilejším partnerem a učitelem nezastupitelná. Při práci s partnerem používáme namísto soupeření SPOLUPRÁCI, s přesně vymezenými rolemi v souladu s funkčními a osvědčenými didaktickými postupy pro rozvoj intuitivního, otevřeného a adaptabilního řešení situací (namísto mechanického, fixního a černo-bílého přístupu).

Součástí lekcí je dále průběžné posilování s vlastním tělem a nácvik úderových technik do cvičebních pomůcek pro rozvoj stability a skutečné funkčnosti úderů a kopů.

Na závěr lekcí je zařazováno zdravotní protažení, které obsahuje vhodně vybrané jógové asány a cviky na kultivaci vnitřní energie a flexibility z čínského umění QIGONG (ČCHI KUNG).

V oblasti práce s myslí jsou v lekci zařazeny krátké vedené MOKUSO (úvodní a závěrečná meditace) se zavřenýma očima v sedě, čímž je zastoupen také introspektivní přístup k rozvoji osobnosti a rozměr "duševní hygieny".

V Go Ju Te Do přistupujeme k praktické sebeobraně jako ke konceptu, který se řídí PRINCIPY (stejně jako v některých čínských na STREET FIGHT zaměřených systémech) a nikoli technikami a který nejprve buduje  ( a posléze rozvíjí/udržuje) nezastupitelné "taktilní reflexy" při boji na krátkou vzdálenost. Věříme, že se tímto přístupem vracíme k původním čínským kořenům KARATE, jakožto k praktickému "STREET FIGHTING" (na rozdíl od jeho deformované podoby způsobené např. sportovním soutěžením, tréningy zaměřené na KIHON pro velké množství cvičících najednou - podobné "spartakiádě" apod.).

V přístupu MODERN GOJU jsou to bojové principy, jenž definují PRAKTICKOU SEBEOBRANU a její techniky.

Techniky v PRAKTICKÉ SEBEOBRANĚ totiž nemohou zaujímat první místo.

Na prvním místě musí stát principy, ze kterých teprve vycházejí techniky. 

Je-li koncept boje beze zbraně postaven pouze na technikách, ztrácí tím na funkčnosti a je ochuzen o spcifické výcvikové postupy ve dvojici.

Funkční sebeobranný koncept musí být založen na intuitivním pojetí pohybů na základě přirozených a smyslupných principů a jejich aplikace na vývoj situace a nikoliv na sekvenčním používání "těch správných technik" proti těm či oněm útokům/technikám. 

Tyto principy musí být nejen intulektuálně pochopeny, ale musí se dostat specifickými didaktickými postupy  praktikujícímu "pod kůži" do té míry, že se aplikace technik odehrávají podvědomě/automaticky a v podstatě pouze v souladu s výchozími principy. Rozvoj praktikujícího je tak možný pouze pod vedením někoho, kdo již "dostal tyto principy více pod kůži", dokáže je spontánně (a při tom správně) aplikovat v technikách a nezná je pouze v intelektuální rovině pochopení.

Jde o soubor osmi vzájemně propojených principů praktické sebeobrany s promyšlenou a vyzkoušenou vnitřní logikou pro boj mezi dvěma protivníky v boji beze zbraně. Nejedná se univerzální principy, které by byly fukční např. v boji proti více protivníkům, nebo v boji se zbraněmi (dále se nejedná o přístup vhodný pro tzv. služební přípravu pro policisty, kteří někdy potřebují zakročit v taktickém kontextu dané situace, jenž  vyžaduje pouze nasazení páky, jak je tomu u situací vyžadující překonání tzv. pasivního odporu u přestárlých osob apod.).

Principy a jejich aplikace na základě vývoje situace jsou proto technikám zásadně nadřazeny!

8 PRINCIPŮ

MODERN GOJU - PRAKTICKÉ SEBEOBRANY/STREET FIGHT

1."Můžeš-li  se násilné konfrontaci vyhnout - raději nebojuj..."

Násilná konfrontace je vždy vysoce riziková záležitost, kdy jsou v sázce váš život a zdraví. Abychom se vědomě a dobrovolně něčeho takového účastnili, musí být situace taková, že je z hlediska možných rizik výhodnější bojovat, nežli ustrnout, nebo uniknout. V mnoha fyzických střetech, které nejsou nevyhnutelné je ve hře příliš silné EGO, proto nebojuj kvůli prestiži a pouze z nutnosti a nenech se k boji zbytečně vyprovokovat.

2."Můsíš-li bojovat, uvědom si, že je v sázce tvůj život, nepodceňuj soupeře, buď soustředěný, odhodlaný a nekompromisní, až dokud agresora nedostaneš pod kontrolu, nebo nezískáš prostor pro bezpečný únik .."

V boji si vždy uvědomuj vážnost situace a nikdy ji podceňuj, dokud nejsi mimo nebezpečí. Pokud jsi se ocitnul v siutaci, kterou nelze řešit jinak než bojem, pak to vyžaduje tvé plné nasazení a nikoliv pouze polovičatý přístup. Neznamená to, že bys měl agresovi ublížit víc, než je nezbytně nutné pro získání převahy a jeho pacifikaci, ale nedotažené a polovičaté techniky také nejsou na místě, protože nejsou v reálné situaci funkční a nestačí na převzetí iniciativy a následnou pacifikaci agresora.

3. V momentu napadení, je-li cesta otevřená  -  udeř /kopni/ aplikuj tlak ... (nejlépe na nejcitlivější body a /nebo těžiště protivníkova těla)."

Je-li ohrožení již v takové fázi, že jsem nucen se fyzicky bránit, pak musím bojovat s takovým přístupem a razancí, aby obrana byla účinná. Překročí-li agresor určitou hranici, vyrazíme mu nejlépe naproti protiútokem (vstupem do jeho pohybu - svým ATEMI WAZA). Postavení našich rukou je v takové pozici, že představuje obranu a útok současně (tzv. klín). S velkou pravděpodobností bude naším správně provedeným ATEMI WAZA ( „vstupem“ formu úderů a/nebo kopů) v této prvotní fázi boj rychle ukončen (po ATEMI WAZA následuje kontrola protivníka na zemi), a na aplikaci dalších principů vůbec nedojde. Principálně vzato se tedy primárně nebráníme žádným blokem či krytem (UKE WAZA), ani příliš neustupujeme (což je podmíněno a je klíčové správné zvládnutí specifických kroků, přenášení těžiště a úhybů), ale naopak okamžitě přebíráme iniciativu a používáme ATEMI WAZA, tam kde je cesta volná, a míříme svůj protiútok nejlépe na citlivá místa útočníkova těla. V jiném případě (bez použití okamžitého vstupu ATEMI WAZA), i kdyby byla jakákoliv naše pasivně-defenzivní technika v daný okamžik účinná (blok/kryt, ústup/úkrok apod.), nic moc by to neřešilo, protože protivník by mohl dále pokračovat ve svém útoku, aniž by ztratil iniciativu. Okamžitou ATEMI WAZA však ihned přebíráme iniciativu a obracíme role (z kořisti se stává lovec ...). Tento rychlý zvrat má významný psychologický dopad: žádný agresor na to není z podstaty věci připraven a málokdy je schopen ztracenou iniciativu a výhodu znovu získat (pokud mu to ovšem naším nesprávným přístupem sami neumožníme). S tímto principem souvisí i to, že veškeré bloky/kryty nejsou používány primárně jako kryty, ale jde naopak o naše ATEMI WAZA (vstupy v podobě úedrů a/nebo kopů), které za jistých okolností a pouze dočasně transformují do přemostění a nalepení/kontroly, než se z nich znovu stanou údery a/nebo kopy .... a toto je pomyslný "oslí můstek" ke čtvrtému principu PRAKTICKÉ SEBEOBRANY". Tomuto třetímu principu a jeho praktickým aplikacím (protože jeho účinnost je v praxi STREET FIGHT statisticky nejpravděpodobnější) je zapotřebí věnovat (zejména u začátečníků a středně pokročilých) nejvíce úsilí a času v rámci společných lekcí i v rámci samostané přípravy. Třetí princip (v tomto případě bez nutnosti aplikace čtvrtého a pátého principu) je ovšem nutné propojovat přirozeně a okamžitě (jak v boji, tak při nácviku) s šestým principem, tak abychom uměli získanou výhodu ihned skutečně využít eliminací/kontrolou protivníka a uměli efektivně ukončit agresi a nikoliv pouze dočasně a nedůsledně pronikali s kdovíjakým účinkem a konečným výledkem - jde tedy o DŮSLEDNOST od průniku/převzetí iniciativy ke konečné kontrole.

4. "Je-li cesta uzavřená  -  zůstaň se supeřem v kontaktu/nalep se ... (a využívej tzv. taktilní reflexy)."

Jediná odpověď na naší přakvapivou reakci a převzetí iniciativy, která agresorovi obvykle zbývá, je spíše reflexivní a obranná. Většinou se snaží "nějak se zabalit, schoulit", nějak křečovitě zablokovat náš překvapivý protiútok (ATEMI WAZA), nebo se snaží odstoupením získat prostor a možnost "nabít se/nepřáhnout" pro další útok. Tím se však nejdříve vytvoří vzájemný kontakt mezi naším a útočníkovým tělem (při němž jsou důležité právě rozvinuté "taktilní reflexy"), který v reálném čase trvá velmi krátkou dobu (v řádu milisekund) a je to ten moment, kdy se dočasně údery transformovaly a "tváří" se na okamžik jako přemostění či bloky/kryty (UKE WAZA). Tím je naplněn druhý princip. Dojde-li ze strany agresora k takovéto reakci a „zavře tak dveře“ našemu protiútoku,  zákonitě se nám proti jeho tělu díky tzv. taktilním reflexům "otevřou dveře" někde jinde, aniž bychom to nutně museli vnímat pouze jako vizuálními podněty (tedy pouze očima), ale cítíme je naším hmatem. Tento moment je pomyslný "oslí můstek" ke třetímu principu PRAKTICKÉ SEBEOBRANY:

5. "Tlačí-li soupeř (tak silně, že je větší než tvoje možnosti tlak udržet a nepodvolit se) -  podvol se ..., aby se ti otevřela jiná cesta..."

Po uskutečnění kontaktu s protivníkem, kterému se podaří odolat nebo se nějakým způsobem vyhnout naší prvotní obraně (protiútoku), využíváme tohoto kontaktu k získání kontroly nad soupeřem, což se odehrává také za pomoci taktilních (hmatových) reflexů. Zpětná reakce mozku na hmatové podněty je rychlejší než na zrakové (zrakové vjemy a jejich vyhodnocení nás v těchto situacích spíš matou a jsou zavádějící), což nám umožňuje reagovat rychleji a správněnji, než bychom dokázali pouze na základě vizuálních vjemů. Je to dovednost, která se v čínském přístupu ke STREET FIGHT hodně a často procvičuje a je jednou z unikátních didaktických metod tohoto přístupu. Díky taktilním reflexům je v PRAKTICKÉ SEBEOBRANĚ možné včas a intuitivně reagovat na vývoj situace a pohyby protivníka (využít protivníkovy síly/tlaku jako zdroje informace), kdy a kde je cesta zavřená, a okamžitě skrze hmat získat informace, kde se nachází cesta volná a využít ji k dalšímu průniku k citlivým bodům na jeho těle.  Tím se uzavírá pomyslný kruh a dostáváme se zpět k PRVNÍMU PRINCIPU - "je-li cesta otevřená ... - udeř".

6. "Ustupuje-li soupeř - následuj  jej a prováděj útočné/nátlakové a eliminační, nebo kontrolní/pacifikační techniky..."

Pakliže musí útočník pod tlakem našeho protiútoku ustupovat, tak protivníka následujeme - prostřednictvím úderů, kopů, strhů, pák, škrcení, tlaků na citlivé body apod.. Útočník by neměl zbytečně dostat druhou šanci převzít iniciativu, aby nás nemohl znovu začít ohrožovat. Ať už by to bylo v důsledku toho, že se vzpamatoval z "překvapení" z naší nekompromisní obrany, nebo by mohl změnit taktiku, či použít účinnější prostředky - např. nějakou zbraň. Ve většině situací se snažíme srazit protivníka pod sebe na zem, tak, abychom s ním po celou dobu nestratili kontakt a mohli jsme jej na zemi účinně kontrolovat, nebo uniknout z místa útoku. To, co v žádném případě nechceme - je to, aby se "krátký střet" s jasnou převahou napadeného, jenž okamžitě převzal iniciativu (ATEMI WAZA) a boj rychle ukončil, protáhl v déle trvající "rvačku" (viz linky na videa z relistických street fights v sekci názory_postřehy_glossy těchto stránek, které dostatečně dokreslují těm, kteří tyto situace v reálu nikdy nezažili, co je tím myšleno).

7."Nepřecházej do boje na zemi ... , a pokud se na zemi  přesto ocitneš..., usiluj o to, aby jsi přešel zpět do boje v postoji."

Pokud se ti podařilo protivníka srazit na zem, kontroluj jej technikami z postoje a nepřecházej dobrovolně do boje na zemi (ani když je boj na zemi tvá silná stránka), protože v reálné situaci niky nevíš, kdo další tě může napadnout z postoje, když si přešel do boje na zemi. Pokud jsi se v situaci/vzdálenosti boje na zemi přesto ocitl, usiluj o to se dostat do postoje pro kontrolu protivníka, nebo pro únik z místa útoku.

8."Boj ukonči až absoultní převahou, kdy kontroluješ protivníka na zemi, nebo tím, že si vybojuješ stav/situaci/prostor, aby jsi místo boje a protivníka bezpečně opustil".

My pak můžeme začít  řešit fázi po boji a dostat situaci plně pod naši kontrolu. Tento princip často končí technikami kontroly protivníka na zemi formou páky, tlaku na citlivá místa, škrcení apod., nebo jeho rychlým znehybněním/eliminací a únikem z místa útoku ...

RÁMCOVÁ STRUKTURA LEKCÍ

(časová dotace 120 min)

    Náš čas,  je v situaci, kdy máme v životě mnoho povinností a zároveň lákadel pro rozptýlení, velmi vzácný. To je důvod proč se v našem přístupu snažíme 120 minutovou lekci využít co nejefktivněji a nejkomplexněji. Chceme tím naplnit očekávání velké části lidí, kteří si najdou čas na pohybovou aktivitu se sebeobranným/bojovým podtextem pravidelně v průměru max. 1 krát až 2 krát v týdnu.

    Dobře si uvědomujeme, že většina z nás se chce cítit bezpečně/být v bezpečí, zároveň chceme být zdraví, dobře vypadat, dobře se cítit, a že máme rádi zábavné a zajímavé věci, které nás inspirují, umožňují kreativní přístup a mají pro nás zároveň i praktický význam a využití.

    Tato východiska zohledňujeme v lekcích strukturou a obsahem lekcí tím, že parktikující během lekce nejen skutečně spálí kalorie, udržuje/zvýší si fyzickou kondici, protáhne se ... a navíc má toto úsilí a obětovaný čas zároveň i další, významnou přidanou hodnotu - totiž sebeobrannný/bojový potenciál, čímž zvyšuje svou bezpečnost.

   Toto vše činí z leckcí komplexně přínosnou, dlouhodobě udržitelnou a zároveň efektivní a příjemnou aktivitu.

  ÚVODNÍ "MOKUSO" MEDITACE (časová dotace cca 5 min)

– Cílem úvodní meditace MOKUSO je zklidnit mysl a vytvořit si odstup od často rušivých myšlenek a pocitů z profánního světa, jenž by mohly odvádět naši pozornost od  lekce v DOJO (místa, kde praktikujeme DO).

– Metodou jsou koncentrační a vizualizační cvičení, které mohou být pro zpestření měněny, navršovány, nebo naopak ponechávány jako velmi jednoduché. "Mokuso" meditace mohou být vedeny nahlas učitelem (sugestivní přístup), nebo samostatně praktikovány žákem (autosugestivní přístup).

ZAHŘÁTÍ ORGANISMU (časová dotace 10 min)

– Cílem je především pozvolné zahřátí organizmu před úvodním strečinkem, jakožto prevence zranění.

– Sekundárním cílem je rozvoj žádoucích motorických dovedností (neboli "2 mouchy jednou ranou") pro praktickou sebeobranu a její techniky.

– Metodou jsou specifické pohyby, jenž umožňují oboje - postupné zahřátí a rozvoj žádoucích motorických dovedností pro sebeobranu, tím že již v zahřátí se používají kroky a úhyby z TAI SABAKI a ASHI SABAKI  a také úderové techniky do vzduchu (stínování) apod..

STREČINK (časová dotace 10 min)

- Cílem je rozhýbání kloubů, protažení šlach, vazů a svalstva celého těla jakožto prevence jejich zranění při nácviku technik.

- Metodou jsou specifické cviky, pozice a dýchání.

- Mimo jiné jde o protahovací cviky z JÓGY a tzv. SUZUKIHO SYSTÉMU vhodného pro techniky KARATE.

NÁCVIK ZÁKLADNÍCH POSTOJŮ A TECHNIK NA MÍSTĚ (časová dotace cca 15 min)

– Cílem nácviku základních postojů je osvojení vhodných pozic nohou a celého těla, specifických úhlů, vektorů, správného zapojení svalstva, tak aby umožňovaly střídat dle potřeby stabilitu i pohyblivost pro obranné a útočné techniky.

– Cílem nácviku základních technik na místě je rozvoj motorických dovedností spojených s optimalizací pohybu, dynamikou, střídáním a načasováním tenze a uvolnění v ideálních podmínkách včetně využití účinků drilu za účelem automatizace pohybu.

– Metodami jsou specifické techniky pro vytvoření základních a pokročilých dovedností prostřednictvím ukázky, vysvětlení, vizualizačních technik, nápodoby, korekce provedení a drilování správně zvládnutých technik pohybu.

- Pro nácvik technik na místě je v MODERN GOJU-RYU klíčovým postojem UCHI HACHIJI-DACHI (内八字立, literally "stand like the upside-down character 八").

- Dalšími, méně používanými postoji pro nácvik technik na místě jsou postoje SHIKO-DACHI, HEIKO-DACHI, SANCHIN-DACHI a bojové KAMAE.

NÁCVIK ZÁKLADNÍCH POSTOJŮ A TECHNIK V POHYBU - TAI SABAKI, ASHI SABAKI (časová dotace cca 15 min)

- Zvládnutí efektivního pohybu nohou po zápasišti je klíčovým faktorem funkčnosti celkového technického provedení a přičemž úroveň  technického provedení je často klíčová pro naši šasnci vůbec uspět v násilné konfrontaci (pokud nemáme převahu např. v síle, nebo hmotnosti apod.). U pohybu nohou po zápasišti jsou přitom zásadní často těžko postřehnutlené detaily provedení, které je velmi obtížné objevit sám, bez vysvětlení a vedení od zkušeného učitele, který je ovládá a ví co a jak pro to musel sám odcvičit.

- Cílem nácviku TAI SABAKI a ASHI SABAKI je získat dovednost provádět útočné a obranné techniky s úhyby a protiútočnými výkroky dopředu a po diagonálách, tak aby spolu fungoval stabilita i mobilita spolu s úspornou ekonomikou kroků a pohybů.

- Metodami jsou specifické techniky v jednotlivých fázích spojené pohyby nohou v postujích s kopy, údery a bloky formou ukázky, vizualizačních technik, nápodoby, korekce provedení a drilování správně zvládnutých technik pro získání plynulusti a výbušnosti dynamického provední.

- Pro postoje používané v MODERN GOJU-RYU je charakteristické, že jsou vysoké a vysoce mobilní.

- Pro nácvik technik v pohybu je v MOEDRN GOJU-RYU klíčovým postojem SANCHIN-DACHI.

- Dalšími důležitými postoji pro nácvik technik v pohybu jsou NEKOASHI DACHI a zkrácené/vysoké bojové KAMAE.

- Pro pohyb v postojích je v MODERN GOJU-RYU charakteritický především velmi rychlý krok-sun-krok a méně se používají překroky.

- V této fázi lekce mohou být zařazeny také formy a KATA, které více či méně komplexním/technicky náročným způsobem umožňují procvičovat optimální provední různých technik v pohybu a pouze imaginárně (bez partnera), přičemž jejich hlavní výhodou je to, že pokud jsou správně pochopeny, zvládnuty (včetně aplikací s partnerem), je prospěšné procvičovat si je pravidlně i sami doma (mimo společné lekce). 

NÁCVIK ZÁKLADNÍCH TECHNIK A REFLEXŮ PŘI SPOLUPRÁCI VE DVOJÍCÍCH/S PARTNEREM

(časová dotace cca 30 minut)

- Cílem je rozvinout schopnosti načasování, odhadu vzdálenosti a tzv. taktilních reflexů (vnímání pohybů soupeře v kontaktu s jeho tělem nezávisle na vizuálních vjemech).

- Metodami jsou specifické postupy při vzájemné spolupráci a dodržování stanovených aktivních/pasivních rolí při cvičení partnerů ve dvojicích, bez toho, aby se bezhlavě soupeřilo.

- V Go Ju Te Do se používá k rozvoji taktilních reflexů i cvičení tzv. LEPIVÝCH RUKOU.

- V této oblasti je náš přístup zřejmě nejvíce rozdílný oproti metodám většiny stylů a pojetí KARATE. Rozdíl spočívá zejména v tom, že se procvičuje boj na velmi krátkou vzdálenost (od natažených rukou a na dosah-zasažení loktem/kolenem/hlavou) s bohatým interakcemi pro různé scénáře vývoje situace. Taktilní reflexy jsou postupně budovány na základě logických principů, které jsou nadřazeny technikám a nikoliv opačně.

POSILOVÁNÍ a ÚDERY/KOPY do lap (časová dotace cca 10 min)

- Cílem je rozvoj síly a výbušnosti dolních končetin, břišních a zádových svalů, tricepsů. důležitých pro provádění technik a jejich sebeobranných aplikací.

- Metodami jsou specifické posilovací metody s vlastním tělem a s pomůckami.

- Při těchto cvičeních je zatěžován kardiovaskulární systém a rozvíjí fyzickou kondici.

NÁCVIK APLIKACÍ REALISTICKÉ SEBEOBRANY (STREET FIGHT) VE DVOJICÍCH/S PARTNEREM (časová dotace 10 minut)

- Cílem je zvýšit potenciál úspěšného zvládání krizových situací spojených s násilnou fyzickou konfrontací.

- Metodami jsou specifické techniky ve dvojicích se zaměřením na uvědomování si kontextu konkrétní simulované situace, možností řešení, vlastního postupného a plynulého nácviku až po úspěšné vyřešení situace spojené s pacifikací a kontrolou agresora.

- Cílem i metodou současně je nekomplikovanost provedení ("KEEP IT STUPID SIMPLE") a přesvědčivá funkčnost techik pro řešení konkrétních modelových situací a scénářů.

- Charakterickým rysem Go Ju Te Do v této oblasti je to, že každá simulovaná situace je "dotažena" až na zem, kdy agresor je plně kontrolován pro pacifikaci, nebo aby od něj bylo možno bezpečně odejít/uniknout.

ZÁVĚREČNÝ STREČINK (časová dotace cca 10 min)

- Cílem je závěrečné protažení nejvíce namáhaných částí těla spojené s dechovým cvičením a relaxací těla i mysli.

- Metodou jsou vybrané cviky z JÓGY a QIGONG (čchi kung), např. vybrané cviky z tzv. 8 kusů brokátu.

ZÁVĚREČNÁ MEDITACE (časová dotace cca 5-10 min)

- Cílem závěrečné MOKUSO meditace je usednutí/zklidnění rozbouřených myšlenek a mobilizovaných emocí, vybudování si odstupu od myšlenek a emocí a nakonec i krátké spočinutí v přirozené podstatě mysli, před přechodem zpět do profánního světa mimo DOJO.